Sētane. Ko e tēvoló ʻa e fili ʻo e māʻoniʻoní pea mo kinautolu ʻoku nau feinga ke fai ʻa e finangalo ʻo e ʻOtuá. Ko e foha fakalaumālie moʻoni ia ʻo e ʻOtuá pea naʻá ne hoko ʻi ha taimi ʻe taha ko ha ʻāngelo pule ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá (ʻĪsaia 14:12;
2 Nīfai 2:17). Ka neongo iá, naʻá ne angatuʻu ʻi he moʻui ʻi he maama fakalaumālié ʻo ne fakalotoʻi ha vahetolu ʻe taha ʻo e fānau fakalaumālie ʻa e Tamaí ke nau angatuʻu kiate ia (
T&F 29:36;
Mōsese 4:1–4;
ʻĒpa. 3:27–28). Naʻe kapusi hifo ʻa kinautolu mei he langí, pea naʻe taʻofi meiate kinautolu ʻa e faingamālie ke nau maʻu ha sino fakamatelie mo moʻui ʻi he moʻui fakamatelié, pea te nau malaʻia ʻo taʻengata. Talu mei he taimi naʻe kapusi hifo ai ʻa e tēvoló mei he langí, mo ʻene feinga maʻu pē ke kākaaʻi ʻa e tangata mo e fefine kotoa pē ʻo tohoakiʻi atu ʻa kinautolu mei he ngāue ʻa e ʻOtuá koeʻuhí ke ne ngaohi ai ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá ke nau mamahi ʻo hangē pē ko iá (Fakahā 12:9;
2 Nīfai 2:27;
9:8–9).
Pea naʻe valokiʻi ʻe Sīsū ʻa e tēvoló,
Mātiu 17:18. Ko e afi taʻemate kuo teuteu maʻá e tēvoló mo ʻene kau ʻāngeló,
Mātiu 25:41. Tekeʻi ʻa e tēvoló pea ʻe hola atu ia meiate kimoutolu,
Sēmisi 4:7. ʻE tuku ʻa e kau fai angahalá ki he fakapōpula ʻa e tēvoló,
1 Nīfai 14:7. Ko e tēvoló ko e tamai ia ʻa e ngaahi loi kotoa pē,
2 Nīfai 2:18 (
Mōsese 4:4). ʻOku feinga ʻa e tēvoló ke mamahi ʻa e tangata kotoa pē ʻo hangē pē ko iá,
2 Nīfai 2:27. Kapau ʻe ʻikai toe tuʻu ʻa e kakanó, kuo pau ke moʻulaloa ʻa hotau laumālié ki he tēvoló,
2 Nīfai 9:8–9. ʻE teketekelili ʻa e tēvoló, pea fakafiemālieʻi, mo fakahekehekeʻi,
2 Nīfai 28:20–23. Ko e meʻa ʻoku koví ʻoku mei he tēvoló ia,
ʻAmenai 1:25 (
ʻAlamā 5:40;
Molonai 7:12, 17). Tokanga telia naʻa tupu ha ngaahi fakakikihi ʻiate kimoutolu, pea mou talangofua ki he laumālie angakoví,
Mōsaia 2:32. Kapau ʻoku ʻikai ko e fanga sipi ʻa kimoutolu ʻa e tauhi-sipi leleí, pea ko e tēvoló ʻa hoʻomou tauhi-sipí,
ʻAlamā 5:38–39. ʻE ʻikai poupouʻi ʻe he tēvoló ʻa ʻene fānaú,
ʻAlamā 30:60. Lotu maʻu ai pē koeʻuhi ke ʻoua naʻa taki halaʻi ʻa kimoutolu ʻe he ngaahi ʻahiʻahi ʻa e tēvoló,
ʻAlamā 34:39 (
3 Nīfai 18:15, 18). Fokotuʻu homou makatuʻungá ʻi he Huhuʻí koeʻuhí ke ʻoua naʻa maʻu ʻe he ngaahi matangi mālohi ʻa e tēvoló ha mālohi kiate kimoutolu,
Hilam. 5:12. Ko e tēvoló ʻa e tupuʻanga ʻo e angahala kotoa pē,
Hilam. 6:26–31. Kuo feinga ʻa e tēvoló ke fakahoko ha palani kākā,
T&F 10:12. ʻOku ʻaonga ke fakataueleʻi ʻe he tēvoló ʻa e fānau ʻa e tangatá, pe ʻe ʻikai lava ke nau hoko ko e niʻihi ke fili maʻanautolu pē
, T&F 29:39. Naʻe moʻulaloa ʻa ʻĀtama ki he loto ʻo e tēvoló, koeʻuhi ko ʻene tukulolo ki he ʻahiʻahí,
T&F 29:40. ʻE pule fakataha ʻa e ngaahi foha ʻo e malaʻiá mo e tēvoló mo ʻene kau ʻāngeló ʻi he taʻengatá,
T&F 76:33, 44. ʻE haʻi ʻa e tēvoló ʻo feʻunga mo e taʻu ʻe taha afe,
T&F 88:110 (Fakahā 20:2). ʻOku toʻo atu ʻe he toko taha angakoví ʻa e māmá mo e moʻoní,
T&F 93:39. Naʻe ʻikai tauhi ʻa Sētane ki hono ʻuluaki tuʻungá,
ʻĒpa. 3:28.
Ko e tēvoló naʻá ne fokotuʻu ʻa e fuʻu siasi lahi mo fakalieliá,
1 Nīfai 13:6 (
1 Nīfai 14:9). ʻOku ʻi ai ʻa e siasi ʻe ua pē; ko e taha ko e siasi ʻo e Lami ʻa e ʻOtuá, pea ko e tahá ko e siasi ʻo e tēvoló,
1 Nīfai 14:10 (
ʻAlamā 5:39). ʻOua ʻe fakakikihi mo ha siasi, ka ko e siasi pē ʻo e tēvoló,
T&F 18:20. Pea ko e fuʻu siasi lahi mo fakalieliá, ʻe tulaki ia ki lalo,
T&F 29:21.